Základní informace o zdraví

Základní informace

Plazi v přírodě mohou být hostiteli různých parazitů a infekcí, na které mohou být dobře adaptováni, takže pro ně "jejich vlastní a typičtí" paraziti, bakterie atp. nepředstavují vážné ohrožení. Parazitální, bakteriální a další infekce jsou přirozenými regulačními mechanismy přírody. Větší šanci na přežití a rozmnožení mají ti silnější, odolnější a ti, kteří se dokáží rychleji (a lépe) přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Příroda sama vyřazuje nevýhodné (slabé) exempláře (a dobře dělá). Jakmile však mluvíme o zvířatech držených v zajetí, celá situace se dramaticky mění! Zvířata jsou držena v nepřirozených "náhradních" podmínkách, která sice mohou konkrétním zvířatům výborně vyhovovat (mohou se mít podstatně lépe než v přírodě), ale jsou vystavena zcela novým nebezpečím: v zajetí mohou přijít do styku s parazity, bakteriemi (...veškerou mikroflorou), se kterými si jejich organismus prostě poradit nedokáže. Neumí to, není na to "dělaný". Pokud jsou navíc zvířata držena v ne zcela vhodných podmínkách, případně jsou vystavena stresu, křehká rovnováha se snadno poruší a Váš chovanec začne vykazovat nejrůznější klinické příznaky (stres v důsledku vždy znamená oslabení imunity). Pokud tyto situace dokážete rozeznat včas, většina infekcí může být úspěšně léčena příslušnou veterinární péči a správnými léky.

Rutinní testy vzorků trusu mohou identifikovat různé bakterie a parazity, ale ne vždy ukážou skutečné výsledky, protože například cryptosporidie nemusí být vylučovány z těla zvířete neustále, takže je není většinou možné prokázat v každém vzorku. Proto je vhodné provádět testy opakovaně: to, že se při testu nenajde důkaz nějaké nákazy neznamená automaticky, že můžete ukončit karanténu!! Pokud provádíte karanténu, nebo držíte infikované zvíře v izolaci, je nezbytné izolaci skutečně dodržet v přísně hygienických podmínkách, aby jste zabránili rozšíření infekce, například kontaminovanou vodou, znečištěnými nástroji, krmením atp. Především je nutné udržovat karanténu samotnou, aby zvíře neinfikovalo znovu a znovu samo sebe.

Ztráta apetitu

Někdy si taky leguánci podobně jako gekončíci dají na 1-3 dny jakousi přestávku v krmení. Většinou proto, že byli naráz nakrmeni hodně, nebo obzvláště kaloricky. Potřebují potravu strávit, teprve pak mohou mít zájem o další. Záleží také na teplotě (rychlosti metabolismu). Vtom případě je sice možné upravit krmnou dávku, ale nutné to není - nárazové krmení dospělých zvířat se zdá být přirozenější.